Vysvětlila mi, že voda z českého vodovodu obsahuje chlornan sodný. Je to dezinfekce, kterou vodárny přidávají záměrně v koncentraci kolem 0,2–0,5 mg/l. Pro nás lidi je to bezpečná voda bez zápachu. Normální věc.
Jenže kočka má přibližně dvě stě milionů čichových receptorů. My jich máme sotva pět až šest milionů. Ten chlornan, který my ani nepostřehneme, je pro kočku agresivní chemický signál. Její instinkty, budované tisíce let, ho vyhodnotí jediným způsobem: Tato voda není bezpečná. Nepij ji.
„A ta bečka?“ zeptala jsem se. „V té není žádný chlor,“ odpověděla veterinářka. „Je tam jiný, přirozený pach. Pro Miin čich je to mnohem bezpečnější signál než miska, kterou jste naplnila před hodinou přímo z kohoutku.“